- 21.3.2021
Představujeme vám rotmistra Petra Knota (42), Hlavního instruktora boje zblízka pro pozemní síly a jednoho z třinácti vedoucích instruktorů pro AČR. Pro boj zblízka užívá Armáda ČR bojové umění MUSADO MCS (Military Combat System), je speciálně určené nejen pro výcvik armády, ale také policie a jiných ozbrojených složek. Letošní rok bude osmnáctým, kdy Petr Knot slouží u 73. tankového praporu v Přáslavicích. Je v rámci jednotky i v rámci AČR uznávaným profesionálem. Můj první dojem z rotmistra Knota byl velice rozpačitý. Lehce prošedivělý muž spíše menšího vzrůstu. První setkání jsem zažil na svém prvním cvičení boje zblízka. V duchu jsem si říkal, co nás tento pán může naučit. Během prvních minut jsem pochopil, že před námi stojí opravdový profesionál. Vzbudilo to ve mě zvědavost seznámit se s příběhem toho bojovníka. Jaká rozhodnutí vás vedla k tomu se stát profesionálním vojákem? Vojákem jsem chtěl být už jako mladý, od mala jsem také začal s různými bojovými sporty. První přišel box, následovalo kung-fu. Ve dvanácti přišlo karate. V karate jsem se stal mistrem Východočeského kraje a získal třetí místo na mistrovství republiky, následně páté na mistrovství Evropy. Základní službu jste strávil v Chrudimi. Tam také proběhlo první seznámení právě s musadem? Ano, přesně tak. Během základní služby jsem si udělal zkoušky na první stupeň, což je takový úplný základ. Z armády jsem poté na krátkou dobu odešel, měl jsem tedy pauzu v civilu. Právě ta ale přispěla k tomu, že jsem si uvědomil, že práce a život v armádě mi chybí. Pracoval jsem totiž v bance a došlo k přepadení pobočky. Útočníka s nožem jsem vyvedl ven a tím získal nabídku pracovat jako osobní ochranka ředitele. Uvědomil jsem si v tu chvíli, že mi služba a bojová umění chybí. Pak ještě mnohokrát ve svém životě jsem musel použít bojové umění v krizových situacích a díky tomu, že mám přípravu, jsem pořád zde. Zmínili jsme, že u 73. tankovému praporu sloužíte mnoho let. Co Vás přivedlo do Přáslavic? Po nepříjemné nehodě na motorce, jsem dostal dvě možnosti na výběr: civil nebo jiný útvar. Vždy jsem chtěl sloužit u bojové jednotky! „Sedumdesáttrojku“ jsem si vybral hlavně ze dvou důvodů: spádová oblast od bydliště a bojový prapor. Po pohovorech jsem dostal možnost nastoupit jako střelec tanku. Kdy jste se začal naplno věnovat boji zblízka? Než jsem mohl začít dělat instruktora, jsem si musel zvládnout odborné kurzy. V roce 2009 jsem si udělal druhý stupeň v rámci musada. Získat třetí stupeň nebylo jen tak. Nejdříve se složí civilní první DAN u WORLD MUSADO ASSOCIATION. Jakmile získáte toto osvědčení, jdete se na FTVS na Karlově univerzitě, kde proběhne poslední přezkoušení na vedoucího instruktora. To jsem získal v roce 2013. V civilu mám první dan v karate i první dan v kickboxu. Tedy každý prapor má svého instruktora na třetím stupni? To ne. Nás je v současné době 13. Tím, že jsem získal třetí stupeň, stal jsem se vedoucím instruktorem pro 7. mechanizovanou brigádu. A v roce 2016 jsem převzal post hlavního instruktora pro pozemní síly. Od města Hranice po Pardubice by to mělo být všechno moje. To je velká porce práce a odpovědnosti. Zvládáte to všechno sám? Mám pod sebou asi 260 instruktorů na prvním a druhém stupni. Tihle instruktoři vedou výcvik u svých praporů, jednotek a já kontroluji jejich činnost. Společně jako team cvičíme vojáky a případné zájemce o instruktora dané speciální tělesné přípravy. Jak vypadá takový den instruktora? Vedoucí instruktor kontroluje, aby ta výuka probíhala co nejlépe. A hledá případné místa pro zlepšení. Vytváří nové cvičební pomůcky. Já jsem se podílel asi 10 let na vývoji tří DVD boje nožem, boj na zemi a kontaktní boj pro AČR, které se letos dotočilo a bude součástí výuky každého vojáka. Instruktor na rotě se snaží co nejvíce předat ze své odbornosti vojákům, aby byli schopni musado co nejlépe ovládat. Musí jim ukázat využití komplexně. Učí tedy reálné případy, které je mohou potkat. Například při napadení nepřítelem ze zálohy. Máte tedy náročnou práci, ale očividně vás baví? Naplňuje mě. Podílel jsem se v minulém roce na tvorbě praporního nože. Společně s vedoucími instruktory jsme po 10 letech výcviku a cvičení vytvořili už zmíněné DVD. Jsem rád, že 73. tankový prapor už více jak deset let spolupracuje s chráněným bydlením Pastelky o.p.s. Každoročně se snažíme pomáhat, například minulý rok jsme splavili Vltavu na raftech. Jsme vojáci a naše práce by neměla být jen o bojování, ale také o tom, že pomáháme tam, kde je třeba. Máte čas na sebe? Při takovém vytížení. Mám, snažím čas co nejlépe využívat. Studuji na vysoké škole. Trénuji kickbox a zároveň mám oprávnění dělat i rozhodčího v této disciplíně. Mám svůj sportovní klub v Přerově. Máme kurzy sebeobrany, kde se snažím předat co nejvíce znalostí, aby moji svěřenci byli schopni zvládnout případnou krizovou situaci. Oporu a odreagování mám v mojí rodině. Společně s dcerou a přítelkyní nás spojuje velká vášeň pro motorky. Váš klub má tedy i nějaké velké sportovní úspěchy? Jezdíme na mistrovství světa, Evropy a republiky. V roce 2019 jsem pomáhal připravit 6 mistrů světa v různých váhových kategoriích. Moc pyšný jsem na svou dceru a svěřenkyni zároveň. Skončila na mistrovství světa třetí a druhá na mistrovství republiky v kickboxu. Co vás motivuje? Je nějaké motto nebo myšlenka? Bruce Lee říkával: „ Každou techniku musíš udělat alespoň desettisíckrát, aby byla správně.“ Snažím se této myšlenky držet každý den. Snažím se vštěpovat svým svěřencům, že technika je základ. Hlavní je ale se udržet stále v pohybu jak tělo, tak mysl.
