Úvodní stránka > Aktuality > Vojáci 73. tankového praporu obsadili první místo v Celoarmádní soutěži hlídek vojenské všestrannosti

Vojáci 73. tankového praporu obsadili první místo v Celoarmádní soutěži hlídek vojenské všestrannosti

 

Od 28. do 30. června proběhla v kasárnách Dědice celoarmádní soutěž hlídek vojenské všestrannosti 2017. Jednalo se o soutěž čtyřčlenných družstev tvořených vojenskými profesionály, která zahrnovala disciplíny z dovedností vojenské všestrannosti: střelby, hodu granátem, překonání překážkové dráhy, vojenského lezení, kladení min, orientace v terénu, transportu raněného i materiálu, překonání tunelu a vodních překážek.

 

Vojáci 73. tankového praporu v tomto náročném závodě obsadili v konkurenci 14 soutěžních týmů první místo s náskokem 600 bodů před druhým týmem z Univerzity obrany.  

Nadporučík Minarčík, četař Vrba, desátník Wurst a svobodník Matušík, to jsou čtyři jména, kterým patří velké díky za to, co dokázali.

Vzpomínka na závod, jednoho ze čtyř členů týmu, desátníka Vrby…..

„Závod byl opravdu specifický a náročný. Pořádají ho vojáci, kteří se podílí u Vojenské Akademie mimo jiné i na nejnáročnějším kurzu v armádě - „Komando“. Naše družstvo nebylo složeno jen z příslušníků bojových jednotek, a proto již při slavnostním zahájení bylo z jejich úst slyšet, že jsme jen sportovci v elasťákách a slečinky a že tento závod vzdáme.

Na startu jsme dostali 5 protitankových a 3 pěchotní miny. Tohle bylo pro čtyři lidi polovina nesené zátěže. To co si potom dáte do batohu je jen na vás. Takže co si do batohu ještě dát kromě vody? Někteří ze soupeřů měli problém si batoh vůbec nasadit, my jsme si řekli, že to zvládneme i bez komfortu a nebereme nic navíc. Spacák, karimatka, náhradní oblečení i s botami a jídlo letělo z batohu ven. I přesto měl každý z nás batoh s 24 kg.

Po nástupu jsme každý vyfasovali samopal se zásobníkem a v 6:00 ráno se vyráželo. Ihned od začátku nás hnalo dopředu pomyšlení na to, co si o nás někteří myslí a tak jsme do toho šli opravdu naplno. První den byly střelecké soutěže a technické a silové disciplíny. Bojová střelba s přeběhy, bojovým přebitím a změnou poloh, to vše v šibeničním čase. Poté přesun na granátoviště, kde jsme házeli na přesnost a na dálku, poté hned na překážkovou dráhu, kterou jsme museli s veškerým materiálem a zbraní překonat bez pomoci kolegů.  Hned poté, na překážkovou dráhu NATO, taktéž s materiálem. Nakonec lezení na vojenském lezeckém trenažeru Jakub a ve 20:00 přesun do určeného prostoru. Bez oběda, svačin a pauzy - „jedete pořád bomby“. Ve 22:30 naše družstvo rozdělili do dvojic a začal noční orientační závod. Dostali jsme „slepou“ mapu s údaji ve stupních a metrech. Jinak mapa byla holá, tak se ptáme, v jakém to je alespoň měřítku a na to oni, však si to spočítejte a už běžte, jede vám čas. Tak to bylo super, ale i přes to jsme po půlnoci dorazili jako první. Spánek se nekonal, tak jsme si dali pod sebe listí a čekali na ranní orientační běh.

Ve 4:30 ráno to opět začalo. Každý jsme měli svou trasu, po hodině jsme se setkali a hned vyráželi na padesátikilometrovou etapu. Po cca 8km nás čekalo překonání vodní nádrže pomocí lan. Vzápětí obávaná překážka - 50m dlouhý podzemní tunel, kde se plazíte v absolutní tmě a místa tam je tak akorát na ramena. Pro klaustrofobika by to byla nejspíš smrt. Poté jsme šli dál, kde jsme plnili další disciplíny a to zrychlený přesun, tahání beden a transport raněného. Následoval … - vysněný konec.

I přes to, že si myslím, že znalosti a dovednosti, které jsme prokázali během závodu, by měl zvládnout každý voják, dovoluji si říci, že v této intenzitě by se dal tento závod řadit k těm nejtěžším, které jsem kdy absolvoval.

Co je však hlavní. Na závěrečném vyhlášení nás pořadatelé vyzdvihli a omluvili se nám za to, co na začátku řekli. Nám však slova z úvodního nástupu dodali nejenom vůli k vítězství, ale díky tomu všemu jsme chtěli ukázat, že nejsme jen sportovci ale i vojáci, proto jsme chtěli vyhrát, a to, s co možná největším počtem bodů a podařilo se. Ukázali jsme týmovou hru a schopnost jít do všeho naplno.

Náš tým do tohoto závodu nešel pro sebe, ale pro 73. tankový prapor a budu velmi rád, když se v příštích letech ukážou i další vojáci.“

Pro 73. tankový prapor náš team:

npor. Minarčík, čet. Vrba, des. Wurst a svob. Matušík

 

 

Fotogalerie

Nahoru