Zapomenuté prvenství tanku s věžovým číslem 603

osvobozeni_1.jpg
  • 17.5.2021
  • Leo Dvořák
V euforii květnových událostí roku 1945 se poněkud zapomnělo na triumf příslušníků 1. čs. samostatné tankové brigády. Psal se 5. květen 1945 a Praha zoufale volala o pomoc, která byla zachycena daleko, až u Moravské Ostravy. Bylo rozhodnuto okamžitě vytvořit v rámci sovětské 38. armády generála Moskalenka ze zbylých tanků 1. čs. samostatné tankové brigády rychlou skupinu, která byla posílena ještě o několik tanků sovětské 42. gardové tankové brigády a okamžitě vyslána na pomoc Praze. Skupina si probíjela cestu od Fulneku, takticky obešla Olomouc, kde se 8. května u Horky nad Moravou dostala do posledního bojového střetu s Wehrmachtem, jehož pronásledování pokračovalo ve směru na Skrbeň, Příkazy, Náklo a Litovel, kde padl velitel sovětské tankové brigády, plukovník Vitalij Sergejevič Gajev. Platnost bezpodmínečné kapitulace Německa tankisty zastihla 8. května večer u Litovle, přesto však skupina postupovala stále na západ, ku Praze. Do hlavního města dorazily ale už jen tři tanky v brzkých, ranních hodinách 10. května 1945, přičemž první tank s věžovým číslem 603, jehož velitelem byl rtn. Karel Šerák a druhý tank s věžovým číslem 725, kterému velel rtn. Valerian Klaban, dorazily k bráně Gigantů, hlavního vstupu na Pražský hrad. Třetí tank, s věžovým číslem 040, stroj velitele tankové brigády, kterému velel ppor. Vasil Griga, se zastavil před druhou bránou do Pražského hradu, U Prašného mostu. Po letech Karel Šerák vzpomínal: „Do Prahy jsme dojeli 10. května 1945 v osm hodin ráno. Vítali nás, vytahovali nás z tanku a chtěli, abychom si s nimi připili na konec války. Tvrdili, že tu láhev alkoholu schovávali speciálně pro tuto příležitost. Bylo mým osobním přáním dostat se až na Hrad, symbol Prahy a Československé republiky, k tomu, co jsme na Volyni považovali za symbol vlasti. Stáli jsme u brány až do té doby, než přijela spojka s povelem, že se mám přemístit do Dolních Měcholup na hřiště, kde postupně dojížděly další. První tank v Praze u Hradu byl můj s věžovým číslem 603 a osádkou – rotný Karel Šerák, desátník Michal Korbec, desátník Josef Mihoč desátník Josef Sulka a vojín Antonín Žid.“ Je ironií osudu, že z pětašedesáti tanků 1. čs. samostatné tankové brigády se podařilo k branám Pražského hradu v květnu 1945 dorazit jen třem, rtn. Karlu Šerákovi, rtn. Valerii Klabanovi a ppor. Vasilu Grigovi. Učebnice dějepisu však žádného z nich nezná. Text: npor. Martin Vaňourek, BA, MBA Fotografie: npor. Martin Vaňourek, BA, MBA, Ing. Milan Kopecký, prap. Bc. Helena Suralová